Přejít na hlavní obsah

centrum výzkumu řečové predace

mezinárodní pracovní skupina
technická univerzita v liberci, česká republika
universidad nacional mayor de san marcos, peru
universidad nacional de asunción, paraguay

Vítejte v Centru výzkumu řečové predace, prostoru, který zkoumá, jak každá věta představuje strategický tah na šachovnici anonymního superkmene. Komunikace pro nás dávno není jen prostou výměnou informací, nýbrž neustálým procesem vyjednávání o bezpečí, statusu a přežití. Jako tým autorů a spolupracovníků jsme založili tuto pracovní skupinu, abychom zkoumali „řečovou predaci“ – komplexní dynamiku, v níž se slova stávají sofistikovaným nástrojem využití druhého i budování společnosti hojnosti, zároveň však nevyhnutelnými zdroji konfliktu a sváru. 

Prostřednictvím naší digitální knihovny vám nabízíme možnost nahlédnout do těchto procesů skrze publikace sloužící jako mapy minových polí moderního světa. Zveme vás k listování, hlubokému studiu a kritické reflexi prostoru, v němž chceme společně odkrývat mechanismy určující, jak spolu jako lidé (ne)dokážeme koexistovat.

 





jak vznikla teorie řečové predace?

Proč se v přítomnosti cizích lidí chováme tak, jak se chováme? Pod povrchem zdvořilostních frází se skrývá komplexní biologický kalkul, který řídí naše vztahy. Nahlédněte do anatomie komunikace Homo urbanus a pochopte, proč naše přirozenost bojuje s nároky superkmene.

  • K TEORII ŘEČOVÉ PREDACE

    Teorie řečové predace představuje nezbytný teoretický rámec pro reflexi komunikačního chování moderního člověka, označovaného jako Homo urbanus. Tento typ mluvčího, situovaný do prostředí anonymní a přelidněné urbánní společnosti, kde přímá znalost aktérů není v důsledku extenzivního růstu obyvatelstva možná, musí nevyhnutelně využívat sofistikované strategie k udržení vnitřní koherence systému.

    Fundamentem těchto systémů není jazyk jako autonomní kód, nýbrž pragmatická potřeba zajištění ontologického bezpečí v uzavřeném společenství, které se konstituuje jako společenské „My“. Zdvořilost zde nefunguje jako pouhá konvenční etiketa, nýbrž jako biosociální symptom udržující vnitřní homeostázu, jenž umožňuje nekonfliktní koexistenci mezi neznámými jedinci. Systémy zdvořilosti fakticky zaobalují každou interakci do mechanismů, které dokážou oklamat paleolitické nastavení lidského jedince, jenž je biologicky determinován k detekci nebezpečí u subjektů stojících mimo kmenovou příslušnost.

    Schopnost kooperace mezi známými i neznámými jedinci je vedena kalkulem zisku a ztráty, směřujícím k nastolení rovnováhy prostřednictvím hry s nulovým součtem. Společnosti, které stabilně udržují tento modus operandi, dosahují dlouhodobé evoluční a kulturní úspěšnosti. Jedná se o formu nevědomé investice, kterou mluvčí vkládají do společného komunikačního prostoru za účelem vygenerování společenského zisku, jenž se sice bezprostředně nejeví navenek, avšak v diachronním měřítku představuje zásadní konkurenční výhodu oproti systémům postrádajícím tento tmelicí princip.

    V tomto ohledu vystupuje každý jednotlivec jako potenciální řečový predátor, jehož biologická podstata je zaměřena na zajištění vlastního přežití a reprodukce druhu. Termín druh je však v tomto smyslu nutné chápat diferencovaněji než v biologické definici, neboť lidstvo se v důsledku kulturních systémů fragmentovalo na civilizační okruhy a dílčí kulturní podsystémy, kde se participanti nevyhnutelně dělí na „My“ a „Oni“. V rámci superkmenového uspořádání již nelze postulovat zájem o blaho celku, jak tomu bylo v archaických strukturách tlupy či rodu; vznikající síť kooperace je v podstatě utilitární architekturou, která pramení z individuálních potřeb mluvčího, jenž ke svému přežití vyžaduje kooperativní participaci druhých.

    Samotná pozice řečového predátora není v tomto modelu nositelem negativního axiologického znaménka; predace je v biologickém i řečovém smyslu neutrálním mechanismem využívání druhých pro individuální prospěch. K normativnímu zlomu dochází teprve ve chvíli, kdy jedinec záměrně opouští pravidla kulturní řečové hry a transformuje ji na systém s nenulovým součtem, v němž je zisk systematicky alokován výhradně na stranu predátora.

    Aktuální společenský vývoj, charakterizovaný tříštěním do názorových bublin a segmentovaných struktur sociálních sítí, v kombinaci s abdikací na „tář“ jakožto nástroj sankčního potenciálu, vede k rozvolňování vnitřní soudržnosti. Rychlá technologická transformace komunikace tak uvádí lidstvo do stavu, v němž superkmenové vazby ustupují procesům postupné tribalizace, čímž se narušuje dosavadní kontinuum kooperativních řečových her. V tomto bodě se Homo urbanus oscilující mezi Homo affiliativus (snahou o blízkost) a Homo separativus (snahou o distanci) ocitá v kritické situaci, kdy ztráta sdíleného komunikačního kódu ohrožuje samotnou podstatu bezpečného urbánního soužití.


pracovní skupina

Zaměřujeme se na multidisciplinární analýzu komunikačních vzorců, od evolučních počátků lidského rituálního chování až po moderní digitální diskurz. Zkoumáme, jak se nástroje sebevyjádření, symbolické dominance a manipulace transformovaly z prostých signálů do sofistikovaných forem získávání pozornosti v éře sociálních sítí. Naším cílem je dešifrovat mechanismy, kterými současní „řečoví predátoři“ využívají jazyk, vizuální sebeprezentaci a moderní technologie k ovládání veřejného i osobního prostoru.

Mgr. Miroslav Slowik, Ph.d.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

pragmatická ligvistika 

Marco ANTONIO Lovón Cueva, Ph.D.

 

UNIVERSIDAD NACIONAL MAYOR DE SAN MARCOS

lexikografie

Mgr. Liana Hotařová, Ph.D.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

morfosyntax

estela mary peralta de aguayo, Ph.D.

UNIVERSIDAD NACIONAL DE ASUNCIÓN

aplikovaná lingvistika 


Publikace

Publikační činnost představuje recenzované studie, monografie a mezioborové analýzy na pomezí evoluční antropologie, kognitivní lingvistiky a digitální sociologie. Mapují trajektorii rituálů dominance i moderní algoritmické platformy, kde se slovo a obraz staly primárními nástroji selekčního tlaku. Zvláštní pozornost věnujeme mechanismům verbální mimikry, komunikačního parazitismu, autopredace v digitálním ekosystému a především dešifrování unifikované zdvořilé řeči moderního superkmene. 


Slovník hesel

Terminologická databáze představuje ucelený pojmový aparát, který slouží k exaktnímu popisu a dekonstrukci moderních komunikačních jevů. Jádrem této sekce je interaktivní pojmosloví z teorie superkmene, který fixuje ustálené termonologické jednotky i zavádí nové z perspektivy imanentního řečového konfliktu a zdvořilosti jako řečové adaptace přžití v přelidněné společnosti. Pro práci s databází využijte vyhledávací pole níže. Vyhledávat lze rozkliknutím konkrétního hesla. Po kliknutí na vybraný pojem se vám zobrazí kompletní sémantická definice, evolučně-biologický kontext a plný citační odkaz na příslušnou vědeckou studii či monografii vydanou naším výzkumným centrem.


Doporučená literatura

  • Achugar, M. (2002). Piropos: cambios en la valoración del grado de cortesía de una práctica discursiva. En M. E. Placencia & D. Bravo (Eds.), Actos de habla y cortesía en español (pp. 175–192). Lincom Europa.
  • Alba de Diego, V., & Sánchez Lobato, J. (1980). Tratamiento y juventud en la lengua hablada. Aspectos sociolingüísticos. BRAE, LX, 95–130.
  • Alonso, D. (1947). La muerte del usted. ABC, 23-11-1947.
  • Álvarez, A. (2005). Hablar en español. La cortesía verbal, la pronunciación estándar del español, las formas de expression oral. Universidad de Oviedo.
  • Anscombre, J. C., & Ducrot, O. (1994). La argumentación en la lengua. Gredos.
  • Ardila, J. (2001). Entornos sociolingüísticos, paralingüísticos y semiológicos de la cortesía: propuesta de una teoría de círculos concéntricos – a sus implicaciones en inglésespañol. En A. Moreno et al. (Dirs.), Perspectivas recientes sobre el discurso (pp. 183–184). Asociación Española de Lingüística Aplicada & Universidad de León.
  • Ardila, J. (2002). Percepcions semiológicas de los modelos de cortesía británico y español. Estudios Humanísticos. Filología, XXIV, 229–242.
  • Ardila, J. (2003). (Non-deictic, Socio-expressive) T-/V- pronoun Distinction in Spanish-English Formal Locutionary Acts. Forum for Modern Language Studies, XXXIX(1), 1–13.
  • Ardila, J. (2004). Transition Relevante Places and Overlapping in (Spanish-English) Conversational Etiquette. Modern Language Review, IC(3), 635–650.
  • Ardila, J. (2005). Sociopragmática y retórica interpersonal: la cortesía en inglés y castellano. Edwin Mellen Press.
  • Ardila, J. (2006). Confianza y la norma social en la cortesía lingüística. ELUA, 20, 13–31.
  • Augé, M. (1995). Non-places: Introduction to an anthropology of supermodernity. Verso.
  • Austin, J. L. (1982). ¿Cómo hacer cosas con palabras? Paidós.
  • Bach, K. (1994). Conversational impliciture. Mind & Language, 9, 124–162.
  • Bail, C. A., et al. (2018). Exposure to opposing views on social media can increase political polarization. Proceedings of the National Academy of Sciences, 115(37), 9216–9221.
  • Bartmiński, J. (2007). Stereotypy mieszkają w języku. Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.
  • Bartmiński, J. (2009). Aspects of Cognitive Ethnolinguistics. Sheffield – Oakville – Equinox.
  • Bartmiński, J. (2016). Jazyk v kontextu kultury. Dvanáct statí z lublinské kognitivní etnolingvistiky. Karolinum.
  • Bateson, G. (1936). A Survey of the Problems Suggested by a Composite Picture of the Culture of a New Guinea Tribe Drawn from Three Points of View. Cambridge University Press.
  • Bauman, Z. (1997). Myslet sociologicky. SLON.
  • Bauman, Z. (2000). Liquid modernity. Polity Press.
  • Beinhauer, W. (1968). El español coloquial. Gredos.
  • Beinhauer, W. (1985). El español coloquial. Gredos.
  • Benedictová, R. (1999). Kulturní vzorce. Argo.
  • Benkler, Y., Faris, R., & Roberts, H. (2018). Network Propaganda: Manipulation, Disinformation, and Radicalization in American Politics. Oxford University Press.
  • Berger, P. L., & Luckmann, T. (1966). The Social Construction of Reality: A Treatise in the Sociology of Knowledge. Doubleday.
  • Berger, T. (2002). Specifický poměr zdvořilosti a oslovování v češtině. En Čeština - univerzália a specifika č. 4 (pp. 189–198). NLN.
  • Bertolotti, V. (2010). La gramaticalización de usted: un cambio lingüístico en proceso. Evidencias en el Uruguay del siglo XIX. Filologia e Língua Portuguesa, 12(1), 149–177.
  • Blakemore, D. (1992). Understanding Utterances. An Introduction to Pragmatics. Oxford University Press.
  • Blas Arroyo, J. L. (1994). Los pronombres de tratamiento y la cortesía. Revista de Filología de la Universidad de La Laguna, 13, 7–35.
  • Boas, R. (1971). Stabilita kultury. En J. Wolf (Ed.), Kulturní a sociální antropologie (pp. 146–153). Svoboda.
  • Boehm, C. (1999). Hierarchy in the Forest: The Evolution of Egalitarian Behavior. Harvard University Press.
  • Borecký, V. (1996). Imaginace a kultura. Karolinum.
  • Bourdieu, P. (1982). Ce que parler veut dire: L\'économie des échanges linguistiques. Fayard.
  • Bourdieu, P. (1991). Language and Symbolic Power. Harvard University Press.
  • Bourdieu, P. (2014). Co se chce říct mluvením: ekonomie jazykové směny. Karolinum.
  • Bravo, D. (1999). ¿Imagen positiva vs. Imagen negativa?: pragmática socio-cultural y componentes de \'face\'. Oralia, II, 155–184.
  • Bravo, D. (2004). Presentación. En D. Bravo & A. Briz (Eds.), Pragmática sociocultural: análisis sociocultural del discurso de cortesía en español (pp. 5–11). Ariel.
  • Bravo, D. (2009). Pragmática, sociopragmática y pragmática sociocultural del discurso de la cortesía. Una introducción. En D. Bravo, N. Hernández Flores, & A. Cordisco (Eds.), Aportes pragmáticos, sociopragmáticos y socioculturales a los estudios de la cortesía v español (pp. 31–68). Programa EDICE-Dunken.
  • Bright, J. (2018). Explaining the emergence of political fragmentation on social media. Public Administration, 96(1), 135–149.
  • Brown, D. E. (1991). Human Universals. McGraw-Hill.
  • Brown, P., & Levinson, C. S. (1987). Politeness: Some universals in Language Usage. Cambridge University Press. (Původní práce publikována 1978).
  • Brown, R., & Gilman, A. (1960). The Pronouns of Power and Solidarity. En T. A. Sebeok (Ed.), Style in Language (pp. 253–276). MIT Press.
  • Bühler, K. (1999). Sprachtheorie. Lucius und Lucius.
  • Caillois, R. (1998). Lidé a hry: Maska a závrať. Nakladatelství studia Ypsilon.
  • Carrasco Santana, A. (1999). Revisión y evaluación del modelo cortesía de Brown y Levinson. Pragmalingüística, 7, 1–44.
  • Catalán Menéndez-Pidal, D. (1964). El español en Canarias. En Presente y futuro de la lengua española (pp. 239–280). OFINES I.
  • Chejnová, P. (2006). Pochvaly a komplimenty. Naše řeč, 89(3), 140–156.
  • Choi, J. H. (2008). Pragmática intercultural: el acto de habla del cumplido en las culturas española y coreana (Memoria de grado). Universidad Complutense.
  • Cichá, M. (2007). Proč by antropologie měla být integrální. Homines Hominibus, 1, 127–134. Wydawnictwo Naukowe Wyższej Szkoły Pedagogiki i Administracji.
  • Coser, L. A. (1956). The functions of social conflict. Free Press.
  • Coser, L. A. (1967). Continuities in the study of social conflict. Free Press.
  • Culpeper, J. (2011). Impoliteness: Using language to cause offence. Cambridge University Press.
  • Curco, C., & De Fina, A. (2002). Modo imperativo, negación y diminutivos en la expresión de la cortesía v español, el contraste entre México y España. En M. E. Placencia & D. Bravo (Eds.), Actos de habla y cortesía en español (pp. 107–140). Lincom Europa.
  • Čechová, M. a kol. (1996). Čeština – řeč a jazyk. ISV Nakladatelství.
  • Čermák, P., & Zavadil, B. (2010). Mluvnice současné španělštiny. Lingvisticky interpretační přístup. Karolinum.
  • Čmejrková, S. a kol. (2011). Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí. Academia.
  • Daneš, F. (1965). Vztah centra a periferie jakožto jazykové univerzálie. JA, 2, 1–6.
  • Daneš, F. (1994). Feedback dynamics between written and spoken. En S. Čmejrková, F. Daneš, & E. Havlová (Eds.), Writing vs. Speaking, Language, Text, Discourse, Communication (pp. 47–54). Gunter Narr.
  • Daneš, F. a kol. (1987). Mluvnice češtiny. Academia.
  • De Saussure, F. (1996). Kurs obecné lingvistiky. Academia.
  • Dunbar, R. I. M. (1992). Neocortex size as a constraint on group size in primates. Journal of Human Evolution, 22(6), 469–493.
  • Dunbar, R. I. M. (1996). Grooming, Gossip, and the Evolution of Language. Harvard University Press.
  • Dunbar, R. I. M. (2010). How Many Friends Does One Person Need? Dunbar's Number and Other Evolutionary Quirks. Faber & Faber.
  • Dvořáková, K. (2017). Ty jo, to seš dobrá. Jak se skládají komplimenty v češtině. Academia.
  • Edeso Natalías, V. (2005). La distancia social y su importancia en la interacción: propuesta para su estudio en clase de ELE. En La competencia pragmática y la enseñanza del español como lengua extranjera. ASELE. Actas XVI (pp. 247–257). ASELE.
  • Eelen, G. (2001). A Critique of Politeness Theories. St. Jerome Publishing.
  • Eibl-Eibesfeldt, I. (1984). Die Biologie des menschlichen Verhaltens. Grundriss der Humanethologie. München, Zürich.
  • Escandell Vidal, M. V. (1993). Introducción a la pragmática. Ariel.
  • Escandell Vidal, M. V. (1998). Politeness: A relevant issue for relevance. Revista Alicantina de Estudios Ingleses, 11, 45–57.
  • Escamilla Morales, J. a kol. (2012). Miradas interdisciplinares a los fenómenos de cortesía y descortesía en el mundo hispánico. Universidad del Atlántico, Programa EDICE.
  • Falk, J. (2006). Yo te ofrezco y Usted eligirá. Reflexiones sobre las formas de tratamiento en el lenguaje publicitario en español. En G. Engwall (Ed.), Construction, acquisition et communication: Études linguistiques de discours contemporains, Acta Universitatis Stockholmiensis (pp. 241–254). University of Stockholm.
  • Ferguson, Ch. A. (1994). Dialect, register, and genre. Working assumptions about conventionalization. En D. Biber & E. Finegan (Eds.), Sociolinguistic Perspectives on Genre (pp. 15–30). Oxford University Press.
  • Fernández Ordóñez, I. (1994). Isoglosas internas del castellano. El sistema referencial del pronombre átono de tercera persona. RFE, 74, 71–125.
  • Firth, J. R. (1964). The Tongues of Men. Longman.
  • Fontanella de Weinberg, M. B. (1994). Fórmulas de tratamiento en el español americano (siglos XVII y XVIII). En M. B. Fontanella de Weinberg (Ed.), El español en el Nuevo Mundo. Estudios sobre historia lingüística hispanoamericana (pp. 73–96). OEA.
  • Fraser, B. (1990). Perspectives on Politeness. Journal of Pragmatics, 14(2), 219–236.
  • Fraser, B., & Nolen, W. (1981). The Association of Deference with Linguistic Form. International Journal of the Sociology of Language, 27, 93–109.
  • García Wiedemann, E. J., & Montoya Ramírez, M. I. (2008). Moda y sociedad: estudios sobre: educación, lenguaje e historia del vestido. Centro de Formación Continua de la Universidad de Granada.
  • García Wiedemann, E. J., & Moya Corral, J. A. (1994). Las fórmulas de saludo en E/LE. En ASELE, Actas IV (pp. 399–411). ASELE.
  • Garfinkel, H. (1967). Studies in Ethnomethodology. Prentice-Hall.
  • Geertz, C. (1973). The Interpretation of Cultures. Basic Books.
  • Gibson, R. (2002). Intercultural Business Communication. Oxford University Press.
  • Goffman, E. (1956). The presentation of self in everyday life. Doubleday.
  • Goffman, E. (1967). Interaction Ritual: Essays on Face-to-Face Behavior. Anchor Books.
  • Goffman, E. (1971). Relations in public: Microstudies of the public order. Basic Books.
  • Golato, A. (2005). Compliments and Compliment Responses: Grammatical Structure and Sequential Organization. John Benjamins Publishing Company.
  • Grepl, M. (1995). K aktuálním otázkám jazykové kultury. En Spisovná čeština a jazyková kultura (pp. 80–83). FF UK.
  • Grepl, M., & Karlík, P. (1998). Skladba češtiny. Votobia.
  • Grice, H. P. (1975). Logic and conversation. En Syntax and Semantics II: Speech Acts (pp. 78–113). Academic Press.
  • Harari, Y. N. (2013). Sapiens. Úchvatný i úděsný příběh lidstva. Leda.
  • Harari, Y. N. (2017). Homo deus. Leda.
  • Harré, R., & van Langenhove, L. (1999). The dynamics of social episodes. En R. Harré & L. van Langenhove (Eds.), Positioning Theory: Moral Contexts of Interactional Action (pp. 1–13). Blackwell.
  • Havelka, M. (2013). Sociální změna a logika situace (kontinuita a diskontinuita, univerzalita a partikularita v sociální změně). En J. Šubrt & Š. Pfeiferová (Eds.), Sociální změna (pp. 212–224). FHS UK.
  • Haverkate, H. (1994). Cortesía Verbal: estudio pragmalingüístico. Gredos.
  • Havránek, B. (1932). Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura. En Spisovná čeština jazyková kultura (pp. 32–84). Melantrich.
  • Hayek, F. A. von. (1973). Právo, zákonodárství a svoboda. Díl 1. Pravidla a řád. Prostor.
  • Held, G. (1992). Politeness in linguistic research. En K. Ehlich, R. J. Watts, & S. Ide (Eds.), Politeness in language. Studies in its history, theory and practice (pp. 131–151). Mouton de Gruyter.
  • Herbert, R. K. (1990). Sex-based differences in compliment behavior. Language in Society, 19(2), 201–224.
  • Hernández Flores, N. (2001). La cortesía en la conversación española de familiares y amigos. Universidad de Aalborg, Departamento de Lenguas y Estudios Interculturales.
  • Hernández Flores, N. (2003). Los tests de hábitos sociales y su uso en el estudio de la cortesía: una introducción. En D. Bravo (Ed.), Primer Coloquio del Programa EDICE. La perspectiva no etnocentrista de la cortesía: identidad sociocultural de las comunidades hispanohablantes (pp. 186–197). Universidad de Estocolmo.
  • Hickey, L. (2005). Politeness in Spain. Thanks but no thanks. En L. Hickey & M. Stewart (Eds.), Politeness in Europe (pp. 317–330). Multilingual Matters LTD.
  • Hirschová, M. (2006). Pragmatika v češtině. UP.
  • Hirschová, M. (2013). Pragmatika v češtině. Karolinum.
  • Hlavsová, J. (1991). Konflikt jako forma kontaktu. Slovo a slovesnost, 52, 256–263.
  • Hoffmannová, J. (1983). Sémantické a pragmatické aspekty koherence textu. ČSAV.
  • Hoffmannová, J. (1996). Styl mluvené komunikace a pragmatické principy. En Sociolingvistické a psycholingvistické aspekty jazykovej komunikácie, 1. díl (pp. 14–33). Pedagogická fakulta.
  • Hoffmannová, J. a kol. (1979). Interpretace řečové komunikace. ČSAV.
  • Hoffmannová, J. a kol. (2016). Stylistika mluvené češtiny. Academia.
  • Holmes, J. (1988). Paying compliments: A sex-preferential politeness strategy. Journal of Pragmatics, 12(4), 445–465.
  • Holmes, J. (1995). Women, men and politeness. Longman.
  • Horálek, K. (1967). Filozofie jazyka. Univerzita Karlova.
  • Hrdlička, M. (1989). Překlad jako komunikační akt. FF UK.
  • Hrdlička, M. (1997). Literární překlad a komunikace. FF UK.
  • Hymes, D. (1974). Foundations in Sociolinguistics: An Ethnographic Approach. University of Pennsylvania Press.
  • Ide, S. (1989). Formal forms and discernment: two neglected aspects of universals of linguistic politeness. Multilingua, 8(2/3), 223–247.
  • Interian, A., et al. (2022). \[Analýza digitální komunikace a toxicity v síti\].
  • Jakobson, R. (1960). Linguistics and Poetics. En T. A. Sebeok (Ed.), Style in Language (pp. 350–377). MIT Press.
  • Janata, J. (1999). Agrese, intolerance a agresivita. Grada.
  • Jelínek, M. (1999). Volba mezi explicitností a implicitností ve verbální komunikaci. En Jinakost, cizost v jazyce a v literature (pp. 11–17). UJEP.
  • Jirák, J. a kol. (1996). Jazyk ve společenském kontextu. Karolinum.
  • Johnson-Laird, P. N. (1983). Mental models. Harvard University Press.
  • Jung, C. G. (2017). Člověk a jeho symboly. Portál.
  • Kant, I. (1992). Základy metafyziky mravů. Svoboda.
  • Kavanagh, J., & Rich, M. D. (2018). Truth Decay: An Initial Exploration of the Diminishing Role of Facts and Analysis in American Public Life. RAND Corporation.
  • Kerbrat-Orecchioni, V. (2004). Types d´interactions et genres de l´oral. Langages, 153, 41–51.
  • Kintsch, W. (1988). The role of knowledge in discourse comprehension: A construction-integration model. Psychological Review, 95, 163–182.
  • Klaver, M. (2008). ¡Cuánto lo siento! - Het spijt me zo!: el arte de disculparse. Un estudio contrastivo entre el español y el neerlandés (Tesina de máster). Universidad de Utrecht.
  • Knéřová, M. (1995). Ke způsobům oslovování v mluvených projevech. Naše řeč, 78, 36–44.
  • Kohoutek, R. (2010). Osobnost a její socializace.
  • Kolektiv autorů. (1987). Mluvnice češtiny. Academia.
  • Kolektiv autorů. (1993). Encyklopédia jazykovedy. Bratislava.
  • Kolektiv autorů. (2002). Encyklopedický slovník češtiny. NLN.
  • Kolektiv autorů. (2009–2011). Nueva gramática de la lengua española. Espasa.
  • Kolektiv autorů. (2018). Nový encyklopedický slovník češtiny. NLN.
  • Komárek, S. (2008). Příroda a kultura. Svět jevů a svět interpretací. Academia.
  • Kořenský, J. (1991). Osobnost, sociální role, komunikace, rozpor, konflikt. Slovo a slovesnost, 52, 241–246.
  • Kořenský, J. (1992). Komunikace a čeština. H+H.
  • Kořenský, J. (1996). Individuální a sociální v komunikaci (osobnost a sociální role). En V. Petráš (Ed.), Sociolingvistické a psycholingvistické aspekty jazykovej komunikácie (pp. 52–58). Univerzita Mateja Bela.
  • Kořenský, J. a kol. (1987). Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. JU.
  • Koťátko, P. (1998). Význam a komunikace. Filosofia.
  • Kraus, J. (1992). Proměny řečnického stylu. Slovo a slovesnost, 53, 1–9.
  • Labov, W. (1978). Sociolinguistic patterns. Blackwell.
  • Lakoff, G. (1987). Women, fire and dangerous things. What categories reveal about the mind. The University of Chicago Press.
  • Lakoff, R. (1973). The Logic of Politeness: or Minding Your P´s and Q´s. En Papers from the Ninth Regional Meeting of the Chicago Linguistic Society (pp. 292–308). Linguistic Society.
  • Lakoff, R. (1975). Language and Woman\'s Place. Harper & Row.
  • Lange, W. (1984). Aspekte der Höflichkeit. Überlegungen am Beispiel der Entschuldigungen im Deutschen. Peter Lange.
  • Langer, A. (1993). Úspěch veřejné promluvy. Fortuna.
  • Léblová, Z. (2001). Konfliktní jednání v rodinné komunikaci. Jazykovedné aktuality, XXXVIII, 1–2.
  • Leech, G. N. (1983). Principles of Pragmatics. Longman.
  • Leech, G. N. (2014). The pragmatics of politeness. Oxford University Press.
  • Lefebvre, H. (1992). Rhythmanalysis: Space, Time and Everyday Life. Continuum.
  • Lenarduzzi, R. (1991). Pragmática contrastiva de las fórmulas de saludo en español y en italiano. Estrategias didácticas. Rassegna Italiana di Linguistica Aplicata, 23(2), 192–201.
  • Leroi-Gourhan, A. (1964). Le Geste et la Parole. Albin Michel.
  • Lévinas, E. (1969). Totality and infinity: An essay on exteriority (A. Lingis, Trans.). Duquesne University Press.
  • Lévi-Strauss, C. (1949). Les Structures élémentaires de la parenté. PUF.
  • Lévi-Strauss, C. (1962). La Pensée sauvage. Plon.
  • Levinson, S. C. (1983). Pragmatics. Cambridge University Press.
  • Liddicoat, A. (1981). An Introduction to Conversation Situations and Prepatterned Speech. Walter de Gruyter.
  • Liddicoat, A. (2007). An Introduction to Conversation Analysis. Continuum.
  • Locher, M. A., & Watts, R. J. (2005). Politeness and relational work. Journal of Politeness Research, 1(1), 9–33.
  • Lovón, M. (2012). El diccionario de Luis Jaime Cisneros. En M. Martos et al., Luis Jaime Cisneros, un amauta (pp. 71–82). Academia Peruana de la Lengua y Facultad de Letras y Ciencias Humanas de la Universidad Nacional Mayor de San Marcos.
  • Lovón, M. (2024). El aimarismo amauta v los diccionarios de la academia: un estudio desde el análisis de discurso lexicográfico crítico. Boletín de Filología, 59(1), 211–238.
  • Lyons, J. (1977). Semantics 1, 2. Cambridge University Press.
  • Machová, S., & Švehlová, M. (1996). Sémantika a pragmatika jako lingvistické disciplíny. PF UK.
  • Machová, S., & Švehlová, M. (2001). Sémantika a pragmatická lingvistika. Karolinum.
  • Macura, V. (1992). Šťastný věk: symboly, emblémy a mýty 1948–1989. Pražská imaginace.
  • Manes, J. (1983). Compliments: a mirror of cultural values. En N. Wolfson & E. Judd (Eds.), Sociolinguistics and language acquisition (pp. 96–102). Newbury House.
  • Manes, J., & Wolfson, N. (1981). The compliment formula. En F. Coulmas (Ed.), Conversational routine. Mouton.
  • Marías, J. (2002). Hacia la ley del más grosero. El Semanal, (767), 8.
  • Márquez Reiter, R. (1997). Sensitising Spanish Learners of English to Cultural Differences: The Case of Politeness. En M. Pütz (Dir.), The Cultural Context in Foreign Language Teaching (pp. 143–155). Peter Lang.
  • Márquez Reiter, R. (1998). The Teaching of Politeness in the Language Classroom. En I. Vázquez Orta & I. Guillén (Dirs.), Perspectivas pragmáticas en lingüística aplicada (pp. 291–297). Anubar.
  • Márquez Reiter, R. (2000). Linguistic Politeness in Britain and Uruguay. A Contrastive Study of Requests and Apologies. John Benjamins.
  • Márquez Reiter, R., & Placencia, M. E. (2005). Spanish Pragmatics. Palgrave Macmillan.
  • Maříková, H. a kol. (2000). Sociální a kulturní antropologie. Sociologické pojmosloví. SLON.
  • Martos, M., & Lovón, M. (Eds.). (2017). Léxico, ideología y diccionario. Institución Peruana de Promoción Educativa y Cultural.
  • Mathesius, V. (1932). O požadavku stability ve spisovném jazyce. En B. Havránek & M. Weingart (Eds.), Spisovná čeština a jazyková kultura (pp. 14–31). Melantrich.
  • McLuhan, M. (1962). The Gutenberg galaxy: The making of typographic man. University of Toronto Press.
  • Medina López, J. (1993). Sociolingüística del tratamiento en una comunidad rural. Gobierno de Canarias.
  • Mondéjar, J. (1970). El verbo andaluz. Formas y estructuras. CSIC.
  • Moore, Z. (1996). Teaching culture: a study of piropos. Hispania, 79, 113–120.
  • Morris, D. (1967). The Naked Ape: A Zoologist\'s Study of the Human Animal. Jonathan Cape.
  • Morris, D. (1969). The human zoo. Jonathan Cape.
  • Müllerová, O. (1991). Dialog a konflikt. Slovo a slovesnost, 52, 247–255.
  • Müllerová, O. (1994). Mluvený text a jeho syntaktická výstavba. Academia.
  • Murillo Fernández, M. E. (2003). El polimorfismo en los pronombres de tratamiento del habla payanesa. Comunicación presentada en el Meeting Pronouns de 2 personne et formes d\'adresse dans les langues d\'Europe, París.
  • Murillo Medrano, J. (2006). Significados de la cortesía lingüística a partir de la aplicación de un test de hábitos sociales en Costa Rica. En J. Murillo (Ed.), Actas del Segundo Coloquio Internacional del Programa EDICE - Actos de habla y cortesía en distintas variedades del español: Perspectivas teóricas y metodológicas. Universidad de Costa Rica.
  • Mustapha, A. S. (2012). Approaches to identifying the compliment data. International Journal of English Linguistics, 2(1), 220–230.
  • Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie. Academia.
  • Nebeská, I. (1992a). Úvod do psycholingvistiky. H+H.
  • Nebeská, I. (1992b). K některým tendencím v modelování řečové komunikace. Naše řeč, 79(3), 122–129.
  • Nebeská, I. (1996). Jazyk, norma, spisovnost. Karolinum.
  • Nekula, M. (1999). Etnické stereotypy a jejich artikulace v češtině a němčině. SPFFBU A, 47, 65–75.
  • Nekvapil, J. (1999). Etnometodologická konverzační analýza v systému encyklopedických hesel. Češtinář, 10(3), 80–87.
  • Nekvapil, J., & Neústupný, J. V. (2005). Politeness in the Czech Republic: Distance, Levels of Expression, Management and Intercultural Contact. En L. Hickey & M. Stewart (Eds.), Politeness in Europe (pp. 247–262). Clevedon: Multilingual Matters.
  • Obenbergerová, D. (1992). Politeness of English and Czech Requests. Linguistica Pragensia, 2, 93–100.
  • Olshtain, E., & Cohen, D. (1983). Apology: A speech act set. En N. Wolfson & E. Judd (Eds.), Sociolinguistic and Language Acquisition (pp. 18–35). Newbury House.
  • Ortega y Gasset, J. (1967). El espectador. Salvat.
  • Pariser, E. (2011). The Filter Bubble: What the Internet Is Hiding from You. Penguin Press.
  • Pekarovičová, J. (2001). Multikultúrna kompetencia ako predpoklad úspešnej komunikácie. En Jazyková komunikácia v 21. storočí (pp. 315–320). Univerzita Mateja Bela.
  • Peregrin, J. (2008). Filosofie pro normální lidi. Dokořán.
  • Pérez Reverte, A. (2003). Con o sin faktura. El Semanal, (28-09-2003), 10.
  • Persily, N., & Tucker, J. A. (2020). Social Media and Democracy: The State of the Field, Prospects for Reform. Cambridge University Press.
  • Petráš, V. (1995). Konflikt konvenčnosti a efektivnosti v bežnej komunikácii. Jazykovedný časopis, 42(1), 12–16.
  • Petráš, V. (2002). Interdisciplinárne kooperácie. UMB.
  • Pinker, S. (2009). Jazykový instinkt. Jak mysl vytváří jazyk. Dybbuk.
  • Pokorný, J. (2009). Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Grada.
  • Pomerantsev, P. (2019). This Is Not Propaganda: Adventures in the War Against Reality. Faber & Faber.
  • Popovič, A. a kol. (1983). Originál. Preklad. Tatran.
  • Popper, K. R., & Lorenz, K. (1997). Budoucnost je otevřená. Vyšehrad.
  • Putnam, H. (1975). The Meaning of Meaning. En H. Putnam, Mind, language, and reality: Philosophical Papers (pp. 215–271). Cambridge University Press.
  • Raible, W. (1994). Literacy and language change. En S. Čmejrková, F. Daneš, & E. Havlová (Eds.), Writing vs. Speaking, Language, text, Discourse, Communication (pp. 111–126). Gunter Narr.
  • Rodríguez Mendoza, J. (2003). Lenguaje y sociedad: la alternativa tú/usted en San Sebastián de La Gomera (Tesis doctoral). Universidad de la Laguna.
  • Romero, J. (1996). Our Attention, please: Pragmatic Mechanisms to Obtain the Addressee´s Attention in English and Spanish Conversations. Journal of Pragmatics, 28, 205–221.
  • Rorty, R. (1999). Truth and progress. Cambridge University Press.
  • Rosch, E. (1973). Natural categories. Cognitive Psychology, 4, 328–350.
  • Rulfová, M. (1985). Řečová etiketa (Dizertační práce). FF UK.
  • Sahlins, M. (1972). Stone Age Economics. Aldine-Atherton.
  • Salzmann, Z. (1996). Jazyk, kultura a společnost. Úvod do lingvistické antropologie. AV ČR.
  • Searle, J. R. (1969). Speech Acts: an essay in the philosophy of language. Cambridge University Press.
  • Searle, J. R. (1976). A classification of illocutionary acts. Language in Society, 5, 1–23.
  • Searle, J. R. (1980). Actos de habla. Cátedra.
  • Searle, J. R. (2007). Rečové akty: esej z filozofie jazyka. Kaligram.
  • Serrano, M. J. (2006). Gramática del discurso. AKAL.
  • Sgall, P. (1994). Spisovnost a kultura vyjadřování. Slovo a slovesnost, 55, 33–57.
  • Simmel, G. (1903). The metropolis and mental life. In G. Bridge & S. Watson (Eds.), The Blackwell city reader (2nd ed., pp. 11–19). Wiley-Blackwell.
  • Simmel, G. (1955). Conflict; The web of group-affiliations (K. H. Wolff & R. Bendix, Trans.). Free Press. (Původní práce publikována 1908).
  • Slančová, D., & Slančová, T. (2012). Komunikačný register ako alternatíva funkčného štýlu (na pozadí komunikácie v športe). Štyl, 11, 177–187.
  • Slowik, M. (2016). La subida de clítico y su relación con el contexto de solidaridad: análisis sociopragmático y morfosintáctico. Acta Universitatis Carolinae – Philologica 3 / Romanistica Pragensia, 119–139. Karolinum.
  • Slowik, M. (2017). Zdvořilý řečový habitus jako sociokulturní regulativ vztahové sítě: Hledání antropolingvistické definice řečové zdvořilosti a jejího funkčního rozpětí. Lidé města, 19(3), 355–371.
  • Slowik, M. (2018a). Zdvořilý řečový habitus jako sociokulturní regulativ vztahové sítě II: Definice komunikačně-bezpečnostního axiomu. Lidé města, 20(1), 23–62.
  • Slowik, M. (2018b). Zdvořilý řečový habitus jako sociokulturní regulativ vztahové sítě III.: Vnitřní pořádek řečové hry. Lidé města, 26(3), 411–467.
  • Slowik, M. (2019). Zdvořilý řečový habitus jako sociokulturní regulativ vztahové sítě IV.: Sociální zoom, jeho předpoklady a evoluce. Lidé města, 21(1), 41–88.
  • Slowik, M. (2024a). Homo urbanus a jeho řeč: První narace o řečové zdvořilosti. Technická univerzita v Liberci a Orbis Litera.
  • Slowik, M. (2024b). Zdvořilá funkční řeč Čechů a Španělů: Druhá narace o řečové zdvořilosti. Technická univerzita v Liberci a Orbis Litera.
  • Sokol, J. (1998). Malá filosofie člověka – Slovník filosofických pojmů. Vyšehrad.
  • Soler-Espiauba, D. (1996). ¿Tú o usted? ¿Cuándo y por qué? Descodificación al uso del estudiante de español como lengua extranjera. En S. Montesa & P. Gomis (Eds.), Tendencias Actuales en la Enseñanza del Español como Lengua Extranjera. Actas del V Congreso Internacional de ASELE (pp. 199–208). Universidad de Málaga.
  • Soukup, V. (1997). Dějiny kulturní a sociální antropologie. UK.
  • Soukup, V. (2004). Přehled antropologických teorií kultury. Portál.
  • Sperber, D., & Wilson, D. (1994). La Relevancia. Visor, Lingüística y Conocimiento.
  • Spitzer, L. (1989). Lingüística e historia literaria. Gredos.
  • Šebesta, K. (1999). Od jazyka ke komunikaci. UK.
  • Šmajs, J. (1998). K evolučně ontologickému pojetí informace. Filosofický časopis ČAV, 46(5), 753–773.
  • Špaček, L. (2010). Nová velká kniha etikety. Mladá Fronta.
  • Švehlová, M. (1994). Zdvořilost a řečová etiketa. En P. Klener (Ed.), Filologické studie XIX. Karolinum.
  • Trivers, R. L. (1971). The Evolution of Reciprocal Altruism. The Quarterly Review of Biology, 46(1), 35–57.
  • Trosborg, A. (1995). Interlanguage pragmatics: requests, complaints and apologies. Mouton de Gruyter.
  • Turkle, S. (2011). Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each other. Basic Books.
  • Uhlířová, L. (1993). Úvod do psycholingvistiky. Naše řeč, 76 Liga, 94–97.
  • Uličný, O. (2014). K lingvistické metodologii: pojem registr a jeho typy. En Registre jazyka a jazykovedy I: na počesť Daniely Slančovej (pp. 57–63). Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove.
  • Válková, S. (2012). Regulating Discourse: Compliments and Discourse Signpoints. Lambert Academic Publishing.
  • Vázquez Orta, I. (1994). Politeness as a Difference: a pragmatic view. Pragmalingüística, 267–286. Universidad de Cádiz.
  • Večerník, J., & Mysíková, M. (2017). Jací jsme rovnostáři?. Sociologický ústav AV ČR.
  • Verschueren, J. (1999). Understanding pragmatics. Arnold.
  • Villemoes, A. (2003). How do Southern Spaniards Create the Conditions Necessary to Initiate negotiations with Strangers? Journal of Linguistics, XXXI, 119–134.
  • Villemoes, A., & Kjaerbeck, S. (2003). Negociar a lo español. En A. Villemoes et al., Negociar a lo español (pp. 16–114). Systime Academia.
  • Watts, R. J. (2003). Politeness. Cambridge University Press.
  • Watts, R. a kol. (1992). Politeness in Language: Studies in its History, Theory and Practice. Berlin: Mouton de Gruyter.
  • Wierzbicka, A. (1991). Cross-Cultural Pragmatics. Mouton de Gruyter.
  • Wittgenstein, L. (2007). Tractatus logico-philosophicus. OIKOYMENH.
  • Wolfson, N. (1983). An empirically based analysis of complimenting in American English. En N. Wolfson & E. Judd (Eds.), Sociolinguistic and language acquisition (pp. 82–95). Applied Linguistics.
  • Wrangham, R. (2019). The Goodness Paradox: The Strange Relationship Between Virtue and Violence in Human Evolution. Pantheon.
  • Yang, S. (2011). Estudio comparative de las formas pronominales de tratamiento en español y chino. Orientaciones para su enseñanza en la clase de E/LE (Tesis de doctorado). Universidad de León.
  • Zelinková, K. (1987). Práce s textem z komunikačního hlediska. En Jazyk a text (pp. 1–9). Pedagogická fakulta.
  • Zipf, G. (1949). Human Behavior and the Principle of Least Effort. Addison-Wesley.

Média